* asi kolem 1360 v Trocnově u Borovan v chudé zemanské rodině hejtman Jan Žižka
z Trocnova neboli Kalichu. v dětství přišel o oko Zemřel 11. října 1424
1406 – 09 - člen loupežnických družin v jižních Čechách, vedl domácí
záškodnickou válku proti pánům z Rožmberka
VII. 1409 – králVáclav IV. mu vydal amnestní list
1410 – v žoldu polského krále Vladislava bojuje proti Řádu německých rytířů v
bitvě u Grünwaldu v Polsku
v královských službách (vrátný v Králově dvoře ?)
po 1413 – zbrojný vyšehradský man, patrně se seznámil s reformními myšlenkami
šířenými na pražském královském dvoře
30. 7. 1419 – společně s kazatelem Janem Želivským nachází se v čele husitského
převratu na Novém městě Pražském, po jeho úspěšném provedení je „vzat od
Pražanů na slovo“ – postaven do jejich čela jako vojevůdce
25. 10. 1419 – reakcí na mocenské manévry stoupenců královny Žofie v okolí
Prahy obsazuje v čele novoměstských oddílů královskou pevnost Vyšehrad
4. 11. 1419 - svádí boje o Malou Stranu s královskou posádkou Pražského hradu
13. 11. 1419 – společně s dalšími husitskými radikály a chiliasty se
nepřipojuje k celozemskému půlročnímu příměří a společně s nimi odchází z Prahy
do Plzně
XII. 1419 – s plzeňskými radikály plení katolické majetky v okolí města, stává
se objektem vojenské ofenzívy západočeských katolíků – je obklíčen a uzavřen ve
městě
I. 1420 – plení církevní majetky v okolí Kladrub
7. 3. 1420 - odchod velké části husitů z Plzně směrem k vznikajícímu Táboru v
jižních Čechách
20. 3. 1420 – po podepsání dohody o vzdání města a volném odchodu opouští Plzeň
i Jan Žižka z Trocnova se zbytkem husitů a míří na Tábor, navzdory uzavřené
smlouvě jsou pronásledováni a napadáni katolickými oddíly z jihozápadních Čech
25. 3. 1420 – ve srážce u Sudoměře se mu daří rozdrtit silnější útočníky, je to
jeho první přelomové vítězství
28. 3. 1420 – přichází do Tábora, kde je zvolen vrchním hejtmanem
4. – 5. 4. 1420 – dobývá město M. Vožici, kde jsou soustředěny katolické
oddíly, díky ukořistěným koním a zbraním buduje první táborskou jízdu
23. 4. – v čele táborských oddílů vypaluje předměstí Strakonic, Milevsko a
Louňovice p/B.
25. 4. – jím vedené táborské vojsko dobývá Prachatice a provádí zde masakr
obyvatelstva, odtud táhne na Nepomuk a Rabí, které dobývá a ničí
V. 1420 – táborské vojsko plení v okolí Zlaté koruny a obléhá Strakonice, po
vpádu křížové výpravy do Čech spěchá Jan Žižka na pomoc Praze
19. 5. 1420 – u Benešova a Poříčí n/S. byl napaden katolickými oddíly, všechny
útoky úspěšně odrazil
22. 5. 1420 – odráží pokusy zásobit královskou posádku Pražského hradu a podílí
se na mocenském převratu v Praze, kde jsou pod nátlakem radikálů instalovány
nové městské rady
14. 6. 1420 – je jedním z rady 12 hejtmanů zvolených do čela Zikmundem
Lucemburským obležených pražských měst
VI. 1420 – nechává opevnit vrch Vítkov nedaleko pražských hradeb
14. 7. 1420 – královské oddíly se pokusily smést obránce Vítkova vedené Janem
Žižkou, aby mohly dokončit obležení Prahy, v následné srážce (těžko hovořit o
bitvě) byly odraženy a zahnány – to znamenalo faktický konec obležení města a
rozpad křížové výpravy
22. 8. 1420 – Jan Žižka opouští radikalizovaná pražská města a míří do jižních
Čech
28. 8. 1420 – vypaluje Vodňany a vraždí ve městě a znovuobsazuje Kamenici n/L.
13. 9. 1420 – dobývá a obsazuje Lomnici n/L., N. Bystřici a kolem Třeboně míří
na Písecko a Horažďovicko
12. 10. 1420 – vypaluje Malý Bor a odráží zde těžký útok katolických pánů,
ustupuje na Písecko
27. 10. 1420 – vypaluje klášter Zlatá koruna a řádí na majetku Oldřicha z
Rožmberka, bojů s královským vojskem v okolí Prahy a bitvy u Vyšehradu se
neúčastní
12. 11. 1420 – opětovně obsazuje Prachatice a působí zde masakr obyvatelstva,
odtud táhne pod Rabí, které obléhá
10. 12. 1420 – účastní se jako rozhodce liturgického „hádání“ pražských a
táborských kněží v domě Petra Zmrzllíka ze Svojšína v Praze
24. 12. 1420 – po smrti Mikuláše z Husi se stává jediným táborským politickým a
vojenským hegemonem
I. 1421 – dobývá a obsazuje klášter v Kladrubech, Teplé, na dobytém Krasíkově
zajímá hlavu plzeňského katolického landfrýdu Bohuslava ze Švamberka (později
se zaslouží o jeho konversi k podobojí a dá tak husitům svého nástupce) a
vypaluje tachovská předměstí
II. 1421 – odráží královské vojsko od obležených Kladrub a měsíc neúspěšně
obléhá Plzeň
16. 3. 1421 – dobývá a vyvražďuje Chomutov, vzdává se mu Kadaň, Louny, Slaný a
Mašťov
26. 3. 1421 – vlivem pikartské krize dochází v Praze k rozkolu v táborském
vojsku, Jan Žižka tuto revoltu rychle drtí
1. 4. 1421 – dobývá a vypaluje Beroun, následují již obligátní masakry obránců
a obyvatel, odtud spěchá Jan Žižka zpět na Tábor, kde probíhá krize a rozkol
způsobené pikarty,
IV. 1421 - ničí pikartské komuny u Dražic a Ohraženic, v Klokotech nechává
upálit 50 zajatých pikartů a spěchá na pomoc velké výpravě, která vyrazila z
Prahy do východních Čech, cestou ničí kláštery v Sázavě a Vilémově, po pádu
Chrudimi dobývají taborské oddíly Poličku a míří k Litomyšli
V. 1421 – Jan Žižka a východočeští orebité postupovali dále a zmocnili se Dvora
Králové, Trutnova (dobyt a vypálen), plenili v okolí Broumova a Opočna,
zmocnili se M. Boleslavi a táhli k Litoměřicím
20. 5. 1421 – Litoměřice odrážejí útok táborských oddílů, důležité je však to,
že se Jan Žižka zmocnil území a majetku býčkovické komendy Řádu německých
rytířů a začal zde budovat (obnovovat ?) hrádek Kalich
VI. 1421 – na čáslavském sněmu, který měl ukončit období válek a rozhodnout
zásadní otázky vlády v Čechách je Jan Žižka zvolen do zemské vlády, tato se
však nikdy fakticky nesešla a on sám nikdy závěry sněmu nerespektoval,při
opětovném obléhání Rabí je zde těžce raněn na jediném oku a téměř ztrácí zrak
VIII. 1421 – léčí se v Praze, po fatálním neúspěchu pražského vojska vedeného
Janem Želivským u Mostu táhne k Lounům, byť osleplý „aby alespoň Němcům hrůzu
dal“ – jen jeho přítomnost zde zahání míšeňské oddíly zpět za hranice
VIII. 1421 – severočeští katolíci obléhají Kalich
IX. – X. 1421 – po dobu probíhající křížové výpravy se zdržuje někde ve
středních Čechách
21. 10. 1421 – v těžkých bojích likviduje zbytky pikartů v Hamru nad Nežárkou
XI. 1421 – zásobuje posádku Krasíkova obleženého katolickým vojskem, pak
ustupuje do Klatov a míří na Nepomuk, obležen katolickým vojskem na vrchu
Vladař
19. 11. 1421 – po 3denním obležení se Jan Žižka probil a pře Žatec míří na
Prahu
8. 12. 1421 – opouští Prahu a táhne na Kutnohorsko, kde operují křižácké oddíly
21. 12. 1421 – opevňuje se v Čáslavi a svádí první bitvu u K. Hory s
katolickými oddíly, město padá zradou měšťanů do královských rukou, jeho oddíly
jsou obklíčeny, probíjejí se však a míří na Kolínsko
I. 1422 – doplňuje vojsko ve východních a severovýchodních Čechách a vrací se
ke K. Hoře
6. 1. 1422 – přichází s posíleným vojskem ke K. Hoře a vojsko křížové výpravy
prchá bez boje pryč
8. 1. 1422 – u Haber dohání zadní voje křížového vojska a působí mu velké
ztráty
10. 1. 1422 – dobývá a vyvražďuje Německý (dnes Havlíčkův) Brod
11. 1. 1422 – je pasován na rytíře – dosáhl nejvyšší pocty své doby
5. 2. 1422 – zasedá v pražské komisi, která omezuje moc kazatele (a diktátora)
Jana Želivského a omezuje jeho běsnění
IV. 1422 – dobývá Gutštejn v západních Čechách a neúspěšně útočí na Stříbro a
Horšovský Týn
11. 6. 1422 – společně s táborskými hejtmany a městy přijal za zemského správce
synovce polského krále Vladislava Zikmunda Korybutoviče
VII. 1422 – vede válku proti majetku a zbožím Oldřicha z Rožmberka v jižních
Čechách, obléhá a vypaluje Bechyni
IX. 1422 – pokus táborských hejtmanů o vzetí Prahy patrně odcizil Jana Žižku
táborskému prostředí
X. 1422 – s táborskými oddíly leží v západních Čechách proti další křížové
výpravě (Klatovy, Rábí)
XII. 1422 – neúspěšný pokus o dobytí Strakonic
IV. 1423 – pro mocenské a věroučné spory opustil Tábor a odešel do východních
Čech k orebskému bratrstvu do východních Čech, kde začal budovat tzv. „Malý
Tábor“
20. / 27. 4. 1423 – v bitvě u Hořic rozdrtil spojence a klientelu Čeňka z
Vartemberka a započal boj o hegemonii ve východních Čechách, započíná rozkol s
dosud spřátelenou Prahou
30. 4. 1423 – dobývá tvrz Kozojedy a nechává upálit její obránce – uprchlíky z
bitvy u Hořic
VI. 1423 – operuje na Litoměřicku, brání svůj ohrožený majetek – Kalich
VII. 1423 – zmocnil se H. Králové a vyhnal odtamtud bratry Diviše Bořka a
Jetřicha z Miletínka, dosavadní pražské exponenty ve východních Čechách,
zmocnil se i Jaroměře a D. Králové a konstituoval tak teritoriální základ
„Malého Tábora“
4. 8. 1423 – v bitvě u Strauchova dvora (dnes Kukleny u H. Králové) porazil
oddíly Diviše Bořka z Miletínka a jeho spojenců a zahnal je na Kunětickou horu,
zanedlouho se opět zmocňuje Čáslavi
13. 8. 1423 – neúspěšně se o totéž pokouší v Kutné Hoře, pražské oddíly mu v tom
zabrání a neúspěšně ho oblehnou v Čáslavi – do počátku září
IX. 1423 – po konsolidaci situace ve východních Čechách vyráží na výpravu na
Moravu, dobu jeho nepřítomnosti využili jeho protivníci obou konfesí k sjednání
společné fronty proti němu, na zemském sněmu byl vyhlášen zemským škůdcem
XI. 1423 – je zpět v Čechách
22. 11. 1424 – je varován před traviči, které na něj vyslali jeho protivníci,
připravuje další tažení proti nim
6. 1. 1424 – v bitvě u Č. Skalice rozdrtil oddíly východočeských straníků Zikmunda
Lucemburského a míří do Podkrkonoší
II. 1424 – neúspěšně obléhá Hostinné
III. 1424 – přes vypálené Mlázovice a Turnov míří do Lužice. Tehdy Jan Žižka pobyl na Jičínsku dvakrát. Poprvé
se sem uchýlil jako přítel r. 1421 po obklíčení na Kaňku u Kutné Hory. Čeněk z
Vartemberka mu poskytl jako spojenec husitů pomoc lidem i špíží. Ale již dva
roky později se Čeněk přidal k Zikmundovi. Žižka jej porazil u Hořic, jeho
vazalské zemany u Češova a po spálení tvrze Kozojed se přivalil na Jičínsko
jako mstitel. Jičín mu otevřel brány a ušel tak vypálení, které o rok později
(1424) postihlo v Turnově dominikánský klášter.
V. 1424 – i s vojskem je na Klatovsku
2. 6. 1424 – po ústupu přes severovýchodní Čechy je katolickými i pražskými
oddíly obležen v Kostelci n/L.
4. 6. 1424 – díky lsti Hynka z Kunštátu uniká z obklíčení a prchá přes S.
Boleslav a Poděbrady k Nymburku a Čáslavi
7. 6. 1424 – v bitvě u
Malešova rozdrtil své pronásledovatele – jednalo se patrně o nejkrvavější
bitvu husitských válek – a při jejich pronásledování obsadil a vypálil Kutnou
Horu
VII. 1424 – pobývá v severních Čechách
VIII. 1424 – útočí na Kadaň a Most
14. 9. 1424 – uzavírá smír s Prahou, v zemi probíhají jednání o míru napříč
všemi skupinami, spojené
husitské vojsko vyrazilo na Moravu
7. 10. 1424 – dobývá Ronov a Letovice na česko – moravském pomezí
10. 10. 1424 – počátek obléhání Přibyslavi
11. 11. 1424 – Jan Žižka z Trocnova umírá pod Přibyslaví, město je dobito a
vybito
21. 10. 1424 – je pohřben v chrámu sv. Ducha v Hradci Králové
patrně v poděbradské epoše jsou jeho ostatky přeneseny do Čáslavi, kde jsou po
roce 1620 ukryty, v roce 1910 opětovně nalezeny a v 80. letech 20. století,
díky iniciativě spisovatele M. Ivanova, identifikovány a verifikovány