* asi kolem 1360 v Trocnově u Borovan v chudé zemanské rodině hejtman Jan Žižka z Trocnova neboli Kalichu. v dětství přišel o oko Zemřel 11. října 1424

1406 – 09 - člen loupežnických družin v jižních Čechách, vedl domácí záškodnickou válku proti pánům z Rožmberka
VII. 1409 – králVáclav IV. mu vydal amnestní list
1410 – v žoldu polského krále Vladislava bojuje proti Řádu německých rytířů v bitvě u Grünwaldu v Polsku
v královských službách (vrátný v Králově dvoře ?)
po 1413 – zbrojný vyšehradský man, patrně se seznámil s reformními myšlenkami šířenými na pražském královském dvoře
30. 7. 1419 – společně s kazatelem Janem Želivským nachází se v čele husitského
převratu na Novém městě Pražském, po jeho úspěšném provedení je „vzat od Pražanů na slovo“ – postaven do jejich čela jako vojevůdce
25. 10. 1419 – reakcí na mocenské manévry stoupenců královny Žofie v okolí Prahy obsazuje v čele novoměstských oddílů královskou pevnost Vyšehrad
4. 11. 1419 - svádí boje o Malou Stranu s královskou posádkou Pražského hradu
13. 11. 1419 – společně s dalšími husitskými radikály a chiliasty se nepřipojuje k celozemskému půlročnímu příměří a společně s nimi odchází z Prahy do Plzně
XII. 1419 – s plzeňskými radikály plení katolické majetky v okolí města, stává se objektem vojenské ofenzívy západočeských katolíků – je obklíčen a uzavřen ve městě
I. 1420 – plení církevní majetky v okolí Kladrub
7. 3. 1420 - odchod velké části husitů z Plzně směrem k vznikajícímu Táboru v jižních Čechách
20. 3. 1420 – po podepsání dohody o vzdání města a volném odchodu opouští Plzeň i Jan Žižka z Trocnova se zbytkem husitů a míří na Tábor, navzdory uzavřené smlouvě jsou pronásledováni a napadáni katolickými oddíly z jihozápadních Čech
25. 3. 1420 – ve srážce u Sudoměře se mu daří rozdrtit silnější útočníky, je to jeho první přelomové vítězství
28. 3. 1420 – přichází do Tábora, kde je zvolen vrchním hejtmanem
4. – 5. 4. 1420 – dobývá město M. Vožici, kde jsou soustředěny katolické oddíly, díky ukořistěným koním a zbraním buduje první táborskou jízdu
23. 4. – v čele táborských oddílů vypaluje předměstí Strakonic, Milevsko a Louňovice p/B.
25. 4. – jím vedené táborské vojsko dobývá Prachatice a provádí zde masakr obyvatelstva, odtud táhne na Nepomuk a Rabí, které dobývá a ničí
V. 1420 – táborské vojsko plení v okolí Zlaté koruny a obléhá Strakonice, po vpádu křížové výpravy do Čech spěchá Jan Žižka na pomoc Praze
19. 5. 1420 – u Benešova a Poříčí n/S. byl napaden katolickými oddíly, všechny útoky úspěšně odrazil
22. 5. 1420 – odráží pokusy zásobit královskou posádku Pražského hradu a podílí se na mocenském převratu v Praze, kde jsou pod nátlakem radikálů instalovány nové městské rady
14. 6. 1420 – je jedním z rady 12 hejtmanů zvolených do čela Zikmundem Lucemburským obležených pražských měst
VI. 1420 – nechává opevnit vrch Vítkov nedaleko pražských hradeb
14. 7. 1420 – královské oddíly se pokusily smést obránce Vítkova vedené Janem Žižkou, aby mohly dokončit obležení Prahy, v následné srážce (těžko hovořit o bitvě) byly odraženy a zahnány – to znamenalo faktický konec obležení města a rozpad křížové výpravy
22. 8. 1420 – Jan Žižka opouští radikalizovaná pražská města a míří do jižních Čech
28. 8. 1420 – vypaluje Vodňany a vraždí ve městě a znovuobsazuje Kamenici n/L.
13. 9. 1420 – dobývá a obsazuje Lomnici n/L., N. Bystřici a kolem Třeboně míří na Písecko a Horažďovicko
12. 10. 1420 – vypaluje Malý Bor a odráží zde těžký útok katolických pánů, ustupuje na Písecko
27. 10. 1420 – vypaluje klášter Zlatá koruna a řádí na majetku Oldřicha z Rožmberka, bojů s královským vojskem v okolí Prahy a bitvy u Vyšehradu se neúčastní
12. 11. 1420 – opětovně obsazuje Prachatice a působí zde masakr obyvatelstva, odtud táhne pod Rabí, které obléhá
10. 12. 1420 – účastní se jako rozhodce liturgického „hádání“ pražských a táborských kněží v domě Petra Zmrzllíka ze Svojšína v Praze
24. 12. 1420 – po smrti Mikuláše z Husi se stává jediným táborským politickým a vojenským hegemonem
I. 1421 – dobývá a obsazuje klášter v Kladrubech, Teplé, na dobytém Krasíkově zajímá hlavu plzeňského katolického landfrýdu Bohuslava ze Švamberka (později se zaslouží o jeho konversi k podobojí a dá tak husitům svého nástupce) a vypaluje tachovská předměstí
II. 1421 – odráží královské vojsko od obležených Kladrub a měsíc neúspěšně obléhá Plzeň
16. 3. 1421 – dobývá a vyvražďuje Chomutov, vzdává se mu Kadaň, Louny, Slaný a Mašťov
26. 3. 1421 – vlivem pikartské krize dochází v Praze k rozkolu v táborském vojsku, Jan Žižka tuto revoltu rychle drtí
1. 4. 1421 – dobývá a vypaluje Beroun, následují již obligátní masakry obránců a obyvatel, odtud spěchá Jan Žižka zpět na Tábor, kde probíhá krize a rozkol způsobené pikarty,
IV. 1421 - ničí pikartské komuny u Dražic a Ohraženic, v Klokotech nechává upálit 50 zajatých pikartů a spěchá na pomoc velké výpravě, která vyrazila z Prahy do východních Čech, cestou ničí kláštery v Sázavě a Vilémově, po pádu Chrudimi dobývají taborské oddíly Poličku a míří k Litomyšli
V. 1421 – Jan Žižka a východočeští orebité postupovali dále a zmocnili se Dvora Králové, Trutnova (dobyt a vypálen), plenili v okolí Broumova a Opočna, zmocnili se M. Boleslavi a táhli k Litoměřicím
20. 5. 1421 – Litoměřice odrážejí útok táborských oddílů, důležité je však to, že se Jan Žižka zmocnil území a majetku býčkovické komendy Řádu německých rytířů a začal zde budovat (obnovovat ?) hrádek Kalich
VI. 1421 – na čáslavském sněmu, který měl ukončit období válek a rozhodnout zásadní otázky vlády v Čechách je Jan Žižka zvolen do zemské vlády, tato se však nikdy fakticky nesešla a on sám nikdy závěry sněmu nerespektoval,při opětovném obléhání Rabí je zde těžce raněn na jediném oku a téměř ztrácí zrak
VIII. 1421 – léčí se v Praze, po fatálním neúspěchu pražského vojska vedeného Janem Želivským u Mostu táhne k Lounům, byť osleplý „aby alespoň Němcům hrůzu dal“ – jen jeho přítomnost zde zahání míšeňské oddíly zpět za hranice
VIII. 1421 – severočeští katolíci obléhají Kalich
IX. – X. 1421 – po dobu probíhající křížové výpravy se zdržuje někde ve středních Čechách
21. 10. 1421 – v těžkých bojích likviduje zbytky pikartů v Hamru nad Nežárkou
XI. 1421 – zásobuje posádku Krasíkova obleženého katolickým vojskem, pak ustupuje do Klatov a míří na Nepomuk, obležen katolickým vojskem na vrchu Vladař
19. 11. 1421 – po 3denním obležení se Jan Žižka probil a pře Žatec míří na Prahu
8. 12. 1421 – opouští Prahu a táhne na Kutnohorsko, kde operují křižácké oddíly
21. 12. 1421 – opevňuje se v Čáslavi a svádí první bitvu u K. Hory s katolickými oddíly, město padá zradou měšťanů do královských rukou, jeho oddíly jsou obklíčeny, probíjejí se však a míří na Kolínsko
I. 1422 – doplňuje vojsko ve východních a severovýchodních Čechách a vrací se ke K. Hoře
6. 1. 1422 – přichází s posíleným vojskem ke K. Hoře a vojsko křížové výpravy prchá bez boje pryč
8. 1. 1422 – u Haber dohání zadní voje křížového vojska a působí mu velké ztráty
10. 1. 1422 – dobývá a vyvražďuje Německý (dnes Havlíčkův) Brod
11. 1. 1422 – je pasován na rytíře – dosáhl nejvyšší pocty své doby
5. 2. 1422 – zasedá v pražské komisi, která omezuje moc kazatele (a diktátora) Jana Želivského a omezuje jeho běsnění
IV. 1422 – dobývá Gutštejn v západních Čechách a neúspěšně útočí na Stříbro a Horšovský Týn
11. 6. 1422 – společně s táborskými hejtmany a městy přijal za zemského správce synovce polského krále Vladislava Zikmunda Korybutoviče
VII. 1422 – vede válku proti majetku a zbožím Oldřicha z Rožmberka v jižních Čechách, obléhá a vypaluje Bechyni
IX. 1422 – pokus táborských hejtmanů o vzetí Prahy patrně odcizil Jana Žižku táborskému prostředí
X. 1422 – s táborskými oddíly leží v západních Čechách proti další křížové výpravě (Klatovy, Rábí)
XII. 1422 – neúspěšný pokus o dobytí Strakonic
IV. 1423 – pro mocenské a věroučné spory opustil Tábor a odešel do východních Čech k orebskému bratrstvu do východních Čech, kde začal budovat tzv. „Malý Tábor“
20. / 27. 4. 1423 – v bitvě u Hořic rozdrtil spojence a klientelu Čeňka z Vartemberka a započal boj o hegemonii ve východních Čechách, započíná rozkol s dosud spřátelenou Prahou
30. 4. 1423 – dobývá tvrz Kozojedy a nechává upálit její obránce – uprchlíky z bitvy u Hořic
VI. 1423 – operuje na Litoměřicku, brání svůj ohrožený majetek – Kalich
VII. 1423 – zmocnil se H. Králové a vyhnal odtamtud bratry Diviše Bořka a Jetřicha z Miletínka, dosavadní pražské exponenty ve východních Čechách, zmocnil se i Jaroměře a D. Králové a konstituoval tak teritoriální základ „Malého Tábora“
4. 8. 1423 – v bitvě u Strauchova dvora (dnes Kukleny u H. Králové) porazil oddíly Diviše Bořka z Miletínka a jeho spojenců a zahnal je na Kunětickou horu, zanedlouho se opět zmocňuje Čáslavi
13. 8. 1423 – neúspěšně se o totéž pokouší v Kutné Hoře, pražské oddíly mu v tom zabrání a neúspěšně ho oblehnou v Čáslavi – do počátku září
IX. 1423 – po konsolidaci situace ve východních Čechách vyráží na výpravu na Moravu, dobu jeho nepřítomnosti využili jeho protivníci obou konfesí k sjednání společné fronty proti němu, na zemském sněmu byl vyhlášen zemským škůdcem
XI. 1423 – je zpět v Čechách
22. 11. 1424 – je varován před traviči, které na něj vyslali jeho protivníci, připravuje další tažení proti nim
6. 1. 1424 – v bitvě u Č. Skalice rozdrtil oddíly východočeských straníků Zikmunda Lucemburského a míří do Podkrkonoší
II. 1424 – neúspěšně obléhá Hostinné
III. 1424 – přes vypálené Mlázovice a Turnov míří do Lužice. Tehdy Jan Žižka  pobyl na Jičínsku dvakrát. Poprvé se sem uchýlil jako přítel r. 1421 po obklíčení na Kaňku u Kutné Hory. Čeněk z Vartemberka mu poskytl jako spojenec husitů pomoc lidem i špíží. Ale již dva roky později se Čeněk přidal k Zikmundovi. Žižka jej porazil u Hořic, jeho vazalské zemany u Češova a po spálení tvrze Kozojed se přivalil na Jičínsko jako mstitel. Jičín mu otevřel brány a ušel tak vypálení, které o rok později (1424) postihlo v Turnově dominikánský klášter.
V. 1424 – i s vojskem je na Klatovsku
2. 6. 1424 – po ústupu přes severovýchodní Čechy je katolickými i pražskými oddíly obležen v Kostelci n/L.
4. 6. 1424 – díky lsti Hynka z Kunštátu uniká z obklíčení a prchá přes S. Boleslav a Poděbrady k Nymburku a Čáslavi
7. 6. 1424 – v bitvě u Malešova rozdrtil své pronásledovatele – jednalo se patrně o nejkrvavější bitvu husitských válek – a při jejich pronásledování obsadil a vypálil Kutnou Horu
VII. 1424 – pobývá v severních Čechách
VIII. 1424 – útočí na Kadaň a Most
14. 9. 1424 – uzavírá smír s Prahou, v zemi probíhají jednání o míru napříč všemi skupinami, spojené
husitské vojsko vyrazilo na Moravu
7. 10. 1424 – dobývá Ronov a Letovice na česko – moravském pomezí
10. 10. 1424 – počátek obléhání Přibyslavi
11. 11. 1424 – Jan Žižka z Trocnova umírá pod Přibyslaví, město je dobito a vybito
21. 10. 1424 – je pohřben v chrámu sv. Ducha v Hradci Králové
patrně v poděbradské epoše jsou jeho ostatky přeneseny do Čáslavi, kde jsou po roce 1620 ukryty, v roce 1910 opětovně nalezeny a v 80. letech 20. století, díky iniciativě spisovatele M. Ivanova, identifikovány a verifikovány